Hledáte odpovědi na nejčastější otázky k našim nožům, broušení nebo příslušenství? Připravili jsme pro vás přehled praktických rad, tipů a vysvětlení, které vám pomohou s výběrem, péčí i používáním produktů Dellinger.
Kuchyňské nože
Nejlepší kuchyňský nůž je ten, který odpovídá tvému stylu vaření. Univerzálním favoritem je kuchařský nůž (např. Gyuto), který zvládne většinu úkonů od krájení masa po zeleninu.
Zaměř se na tvrdost oceli, typ čepele, vyváženost a pohodlnost rukojeti. Důležitý je také účel použití – jiný nůž se hodí na maso, jiný na zeleninu nebo pečivo.
Kvalitní nože se vyrábějí z uhlíkové, nerezové nebo damaškové oceli. Ocel VG10, AUS-10 nebo Aogami patří mezi nejvyhledávanější pro svou tvrdost a odolnost.
Použij brusný kámen s vodou nebo olejem, drž čepel ve správném úhlu (obvykle 15–20°) a brous rovnoměrně po celé délce. Pro běžnou údržbu stačí ocílka nebo obtahovací řemen.
Záleží na frekvenci používání, tvrdosti oceli a péči. Kvalitní nůž si udrží ostrost i několik měsíců, ale doporučuje se pravidelné obtahování pro udržení maximální ostrosti.
Kvalitní nůž má ostrou a hladkou čepel, pevnou konstrukci (např. full tang), dobře sedí v ruce a je vyroben z kvalitního materiálu. Měl by být také dobře vyvážený.
Vyšší cena odráží použití špičkových materiálů, ruční výrobu, vrstvení oceli (např. damašková ocel), design a precizní zpracování. Takové nože nabízejí vyšší životnost a ostrost.
Damaškové nože se skládají z mnoha vrstev oceli, což zajišťuje vyšší tvrdost, trvanlivost a jedinečný vzhled čepele. Klasické nože bývají z jednovrstvé nerezové nebo uhlíkové oceli.
Gyuto je japonský kuchařský nůž, vhodný pro univerzální použití. Santoku je krátký a široký, ideální na maso, zeleninu i ryby. Nakiri má rovnou čepel a je určený na sekání zeleniny.
Na maso je ideální kuchařský nůž nebo filetovací nůž. Zeleninu zvládne Santoku nebo Nakiri. Chléb se krájí vroubkovaným nožem na pečivo.
Po použití ho vždy umyj ručně, osušíš a ulož mimo kontakt s jinými předměty (např. na magnetický držák). Pravidelně ho obtahuj a brous pouze, když ztratí ostrost.
Ne. Myčka může poškodit ostří i rukojeť nože. Vysoké teploty a chemie zkracují životnost nože. Doporučuje se pouze ruční mytí a okamžité vysušení.
Ideální je univerzální kuchařský nůž (např. 18–20 cm dlouhý Gyuto nebo evropský chef knife), který zvládne většinu běžného krájení. Měl by být dobře vyvážený a bezpečně se držet.
Nejlépe na magnetickém držáku, v dřevěném bloku nebo v ochranném pouzdře. Nože neskladuj volně v šuplíku – hrozí otupení i poranění.
Záleží na stylu vaření. Japonské nože jsou lehčí, tenčí a extrémně ostré, ideální na precizní práci. Evropské nože bývají robustnější a univerzálnější. Oba typy mají své výhody.
Levný nůž má často měkkou ocel, špatně drží ostří a má neergonomickou nebo plastovou rukojeť. Dražší nože mají kvalitní materiály, vyšší tvrdost, přesné zpracování a delší životnost.
Hladké ostří je univerzálnější a dá se snadněji brousit. Vroubkované ostří je vhodné na krájení chleba, pečiva nebo měkkých rajčat – nevyžaduje časté broušení.
Kuchařský nůž je delší (obvykle 18–24 cm) a slouží k většině úkonů v kuchyni. Univerzální nůž je kratší (12–15 cm), lehčí a vhodný na drobnější práce nebo loupání.
Běžně používaný nůž obtahuj na ocílce každých pár použití. Broušení na kameni stačí 1–2× ročně, podle míry opotřebení. Pravidelná údržba výrazně prodlužuje životnost ostří.
Skvělou volbou je elegantní kuchařský nůž v dárkovém balení – např. damaškový nůž nebo designový japonský nůž. Vhodné jsou i dárkové sady s nožem, prkénkem a ocílkou.
Brusné kameny a broušení nožů
Pro domácí broušení použijte vodní brusný kámen a držte čepel pod úhlem 15–20°. Táhněte ji po kameni rovnoměrně z obou stran.
Při častém používání doporučujeme brousit každé 2–3 měsíce. Pro udržení ostří stačí častější obtahování na ocílce.
Nejuniverzálnější je kámen zrnitosti 1000. Hrubší kámen (400–600) využijete na poškozené ostří, jemnější (3000+) na finální úpravu.
Zrnitost (např. 1000, 3000) udává hrubost kamene. Nižší číslo = hrubší kámen pro základní broušení. Vyšší číslo = jemný kámen pro leštění.
Nůž by měl hladce krájet kancelářský papír a nebo neklouzat po rajčeti.
Ručně na kameni dosáhnete kvalitnějšího a šetrnějšího ostří. Elektrické brousky mohou být rychlejší, ale často odebírají více materiálu.
Broušení tvaruje nové ostří, zatímco obtahování ho pouze narovnává a obnovuje mikrozuby. Obtahování stačí dělat častěji.
Ano, ale výhradně ručně na jemném kameni. Damašková ocel je tvrdá a vyžaduje opatrný přístup, aby se nepoškodil vzor.
Držte nůž pod úhlem 20° a přejíždějte střídavě po obou stranách ocílky. Pro udržení ostří stačí několik tahů před každým použitím.
Po použití ho očistěte vodou, nechte oschnout a uložte na suché místo. Kameny se doporučuje jednou za čas srovnávat lapovací deskou.
Vodní kámen se používá s vodou, rychleji se čistí a je ekologický. Olejový vyžaduje olej a bývá méně oblíbený pro domácí použití.
Ano, ale začněte pomalu, ideálně s vedením podle videí nebo návodu nebo se přihlašte na kurz broušení u nás. Kvalitní brusný kámen a správný úhel jsou klíčem k úspěchu.
Jde o kombinaci dvou zrnitostí na jednom kameni – jedna strana hrubá, druhá jemná. Ideální pro základní i dokončovací broušení.
Může jít o měkkou ocel nebo nevhodné použití – krájení na skle, mytí v myčce, nebo nesprávné skladování. Pravidelné obtahování pomáhá.
Používá se speciální kulatý brousek, kterým jemně brousíte každý zoubek zvlášť. Zoubkované nože se brousí méně často.
Ano, ale vyžaduje to diamantový brusný nástroj. Keramika je extrémně tvrdá a křehká, proto je lepší nechat broušení na odbornících.
Pro většinu kuchyňských nožů je ideální úhel 15–20°. Japonské nože mají ostřejší úhel (12–15°), evropské většinou kolem 20°.
Vícevrstvé nože (např. damaškové) mívají tvrdší jádro, které je třeba brousit opatrně. Jednovrstvé nože jsou jednodušší na údržbu.
Kvalitní nové nože bývají ostré, ale některé levnější modely mohou vyžadovat finální dobroušení pro maximální výkon.
